�Jsem malá posád, teď jak mám být?Jen rozpažím a pak šeptám, křih konečně svítá.�Smíchu z pitejch hendilů, všech starejch hloupejch snů,vzdálky mávám.�Hlavě zní mi stejnej tón, jak když dupneš na balón,a nepřestávám.�A přízraky tančí ulicí,a mlátí do bubnů.�A já,�nevím, byl vlastně se.�Strácím se v divnejch znameních,ve zvucích,ve tvářích.�Nebylo špatný jen dnes spát,nebylo špatný jen si dít.�Jestli byl vůbec nečas,měl se Bůh k nám pomodlit.�Malá posád, tak jak mám být,jen rozpažím, a pak šeptám,křih konečně svítá.�Nebyl jen dvíry po hvězdách,z nového dne nemývám strech,když zavřu oč.�U dveří mých vzpomínek,křičím na svůj žálá vzpět,co si mám počít.�Jenže slyším zas,že přízraky tančí ulicích,a mlátí do bovnů.�A já,�nevím, kdo vlastně jsem.�Strácím se v divnejch znameních,ve tpucích,ve tvářích.�Nebylo špatný vedle spát,nebylo špatný osudit.Jestli byl vůbec kdy čas,měl se Bůh k nám pomodlit.�Nebylo špatný vedle spát,nebylo špatný osudit.Jestli byl vůbec kdy čas,měl se Bůh k nám pomodlit.Nebylo špatný vedle spát,nebylo špatný osudit.Jestli byl vůbec kdy čas,měl se Bůh k nám pomodlit.��