Pláču na tom místě, kde se z tehdy smájVěčnost zahradí, co svět světem stáNářek usadá, usadá jako pravZmířenýJá slyším hlas ze všech kopců v násVzdálenýSmířenýJá se necítímSedím na tom místě, je tu jen prázdnej stáZmíjí jako noční zprávy, hlasy, kterých se stavbáV rámech oken, na místo střepů, zůstal zmrzlý pláčO zvěny hlavy buší, když na mě zavolášJá se ztrácímJá se ztrácímJá se ztrácímTak proč mě nehledáš, když v횎e se mě bráním, je pryčTím spíšMé slunce rozbité, tvůj nářek neslyšímNěkdo mi řeká, svým hříchům odpouštímAle když se roztočí století krutostí a začne zbavJe smrt jen rozjedou hloupých zbytečných stranJá se ztrácímJá se ztrácímJá se ztrácímTak proč mě nehledáš, když v횎e se mě bráním, je pryčTak proč mě nehledáš, když v횎e se mě bráním, je pryčTak proč mě nehledáš, když v횎e se mě bráním, je pryčTím spíšTak proč mě nehledáš, když víšTak proč mě nehledáš, když víšTak proč mě nehledáš, když víšwww.arkance-systems.cz